Vůně a emoce

Co, že se to vlastně děje „na pozadí systému“, když si k něčemu přivoníme?

Kdykoli něco ucítíme,  vdechujeme nosem se vzduchem těkavé molekuly, ty přechází přes čichový systém na dvě místa: do dýchacího systému a do mozku.

Čich je málo prozkoumaný smysl, ale udává se, že jsme schopni rozeznat až bilion různých vůní. Když k něčemu přivoníme, reakce přijde za dobu kratší než jedna vteřina.

Náš nos má zhruba 400 čichových receptorů a ty rozeznávají molekuly vůní ze vzduchu a pak posílají signál do mozku. Většina běžných vůní je složená z více vonných molekul.

Víme, že třeba vůně levandule obsahuje více než 100 různých složek včetně linaloolu a linalyl acetátu.

Jdeme do plic

V aromaterapii využíváme inhalaci jako nejrychlejší a nejjednodušší způsob jak dostat EO do těla. Rychlou cestu EO do plic využíváme hlavně při ošetření dýchacích cest.

Plíce jsou velké a jsou těsně propojené s krevním řečištěm přes plicní sklípky. Vonné molekuly jsou malé, a tak jsou plicní sklípky schopné přenášet složky EO do krevního oběhu.

Vůně a emoce

Když k něčemu přivoníme, mozkové receptory okamžitě zareagují na vonné molekuly.  Dnes už víme, že thalamus posílá informace o vůni do hipokampu a amygdaly.

Tyto dvě části limbického systému jsou klíčové oblasti zapojené do učení a paměti. A právě je vůně schopná vyvolat emoce nebo konkrétní vzpomínky.

To, jak vůni vnímáme, je založené na zkušenosti nebo na našem očekávání. Třeba u parfému ve flakonu, který lahodí našemu oku, očekáváme, že i vůně pro nás bude příjemná. Ale pořád platí, že si nemůžeme vědomě říct, že konkrétní vůně nám bude nebo nebude vonět. Tohle prostě ovlivnit nejde.

Různé vůně, které čicháme mají díky napojení na limbický systém, vliv na naše emoce, paměť, motivaci.

Můžou ovlivňovat náš mozek, působením na produkci endorfinů a noradrenalinu.